Zájmena

Zájmena

1.osoba číslo jednotné

– samostatné zájmeno im = já

– nebo koncovka -n, -en

– koncovka ´-n´připojená ke kořeni slova na ´a´ způsobuje změnu a => o

nin = já

nín = můj, moje

anim = pro mne

enni = ke mně

lamme = můj jazyk

avon = nebudu

ava = nebude

2.osoba číslo jednotné

– koncovka -ch

le = k Tobě (zdvořilé)

lín = tvůj, tvoje

3.osoba číslo jednotné

e = on

dîn = jeho (Ve skutečnosti je podoba zájmena tîn, ale kvůli poloze při používání jsou zájmena vlastně trvale zmutovaná)

den = to (ve skutečnosti je podoba zájmena ten, opět tu proběhl vliv mutace)

– dîn (tîn) pravděpodobně lze použít i pro zájmeno ´ho´

hin = tyto (ve skutečnosti je podoba zájmena sin, opět tu proběhl vliv mutace)

sen = tento, tato, toto

1.osoba číslo množné

– koncovka -m

men = my

mín = nám, nás

ammen = pro nás, nám

vín = naše (ve skutečnosti je podoba zájmena mín, opět tu proběhl vliv mutace)

avam = nebudeme

2.osoba číslo množné

– žádná zájmena nenalezena, ale koncovka -ch platí pro obě čísla

3.osoba číslo množné

hain = jim, pravděpodobně i oni

di = jim (ve skutečnosti je podoba zájmena ti, opět tu proběhl vliv mutace)

– jsou známa noldorská zájmena, ale není jisté, zda je sindaršitna používala

ho, hon, hono = on

he, hen, hene = ona

ha, hana = ono

huin, hîn, hein = oni, ony, ona

– hein se změnilo v sindaršitě na hain

Im Narvi hain echant = Já, narvi, jsem je (písmena) vyryl

– zájmeno huin se v sindarštině třetího věku objevuje jako hýn

 

D.J.