Následující praktiky ochrání naše příbytky před zlem. Zaklínání bude celkem třináct, takže následujících třináct týdnů probereme hezky jedno po druhém.

Třináct bílých svící
Posaď se o půlnoci v pokoji na podlahu a rozsviť kolem sebe dvanáct bílých svící. Budeš potřebovat i třináctou, ale tu musíš po celou dobu čtení uvedeného textu držet ve své levé ruce.

Text zní následovně a čti ho nenuceným pomalým, ale důsledným hlasem:

Zaklínám Vás, síly temné, síly černé, které na mne doléháte v této době. Cítím vaši přítomnost, cítím, jak číháte z přítmí bez hranic, cítím, že jste nablízku, abyste mi ublížily. Váš dech je zkažený, páchne hlubokým hrobem a umírajícími květy starých hřbitovů, je plný škodolibosti, zákeřnosti a zloby, která se ve vás kopí, vznáší se v ovzduší půlnočním, aby mne pohltila a vtáhla do svého víru pekelných sil, které se opovážilypřestoupit práh mého domu.

I odejděte, neboť vůle moje je taková, i odejděte do dálky a navždy.

Odejděte ze spár a temných zákoutí domu, které vás přilákaly v tuto dobu, která přeje silám zla.

Zmiztedo dálky a nechejte na pokoji můj dům a všechno, co je v něm, neboť nepřeji si přítomnost vaši.

Odejděte pryč, černé síly, a to hned. Váš čas se krátí neúprosně, nikdo tomu nezabrání. I když nevidím vaše tváře, určitě jsou ohyzdné a příšerné. Ale nebojím se jich. Nebojím se vás, síly temné, co zrozeny jste v přítmí, které kojilo utrpením, zkázou, závistí a nejrůznější lidskou zlobou, nebojím se vaší přítomnosti, ale ta je nyní nežádoucí.

I přikazuji vám v této chvíli, abyste opustili svoje příbytky, abyste opustili tajemná zákoutí mého domu, abyste povylézaly ze sklepa, abyste slezly z půdy, abyste vylezly ze spár v podlaze i stěně, abyste povylézaly ze skříní a zpod postelí.

Zaklínám vás v záři těchto svící, abyste uposlechly moje příkazy, nechť neslyším už skřípot řetězu, nechť neslyším temné hlasy, hrozné vzdechy, nechť pach smrti je vzdálený. Nechť nevidím vaše slizké tváře, vždyť nadešla ta chvíle právě, opusťe můj příbytek hned, neboť vůle moje taková je.

Plameny svící, ty vás vidí a spálí vás skutečně spálí vás a přemění na popel bílý a vítr, ten vás odvěje. Pryč, temné síly, co v příbytku mém doposud jste žily, pryč odejděte rázem!

Záře svící vás vidí, odhalí vás lehce, pronikne i přes zdi hrubé a vás zahubí.

Proto pryč, černé síly, co sály jste tu pokoj, lásku, mír a naději. Co vysály jste vzpomínky i radost, co ukradly jste hojnost, blahobyt, co tu pouze pokoušíte, třeba nyní odejít Vám.

Odejděte hned, přízraky a jiné temné bytosti, odejděte pryč, zlostní duchové, co lidská krev a utrpení chutná vám jak nektar, odejděte pryč, zloduchové.

Dovolím vám odejít v míru, ale varuji vás před klamem, nebojím se vašeho hněvu probodnu vás pohledem. Tu už není pro vás místo, nechci cítit strach a zlobu, proto hned pospíchejte a dejte pokoj mému domu. Pryč! PRYČ, temná chamraď, co ses tu zabydlela mezi zdmi pokoje, září svící vás zardousím a potom vás změním na hrst popela.

Zaklínám vás sluncem zlatým, zaklínám vás v tento čas, ihned pryč pospíchejte a neničte naději v nás. Síly temné proklínejte i za slzy prolité, co potoky tekly dnem i nocí, když byly jste tu před půlnocí, odejděte a zmizte navždy, ať vás kdokoliv sem povolal. JÁ přikazuji, abyste mi pokoj daly, bez hřmotu a příšerností se mi vzdaly a odešly. Pravím vám to, káži vám to! I slyšte to, co silnější než vy, co boží ruka chrání, odejděte pryč, síly temné, neboť potom vás nic neochrání.

TAKTO SE STANE, TAKTO TO BUDE, KDYŽ TU I TAK ZŮSTANETE, TAK VÁM BĚDA BUDE.

Setrvej v tichu a po chvíli se pomodli. Pozhasínej svíce, ale třináctou nechej dohořet úplně. Jestli bude její plamen neklidný a bude se mihotat, potom temné síly opouštějí tvůj příbytek tak, jak jsi jim to přikázal(a).

Toto zaklínání je mocné a prováděj je jen tehdy, když bude tvoje mysl silná, neboť takto činit smíš jen o samotě.

Darkness (Banházi: Čarodějnická kouzla.)