Pohádkový drabble: Tony Dolohov málem králem 

Autor: Styx

Žil jednou jeden velice nelítostný smrtijed, který věrně a oddaně sloužil zlu. Byl tak ukrutný, že už jenom jeho jméno vzbuzovalo respekt. Tony Dolohov měl pohled tvrdý jako asuánská žula, srdce z chladného mramoru, po okraj naplněné krutostí a ruce věčně ušpiněné cizí krví.

Pro jeho temnou stránku si ho jako svou oběť pro hříšné plány vybral samotný kníže pekel. Jednou se před ním znenadání objevil v rudých plamenech v krbu a začal s ním vyjednávat obchod s jeho duší. Velkodušně mu nabídl celé království za jediný podpis. Tony sice hamižně toužil po světských slastech, království mu však nestačilo. Chtěl mnohem víc. Toužil po něčem, co bylo pro něj nedosažitelné. Po ženě, kterou hluboce a bezmezně miloval, která ho ale neustále odmítala. Opovrhnul královským majestátem, který mu ďábel tak velkoryse nabízel a svou černou duši upsal krví za tři neskromná přání, která mu měla jeho milovanou vrhnout do náruče, ideálně rovnou do postele. Chtěl neomezenou moc, aby si ji získal; bohatství, kterým by ji oslnil a ptáka, který hodně snese, aby ji dokázal uspokojit.

Ďábel se pekelně ušklíbl a postrčil mu smlouvu. Když na bílý arch dopadla kapka krve a Tony ji prstem rozmázl po papíře, satan se zlověstně rozesmál a vytrhl mu úpis z rukou. Jeho démonický smích zněl Tonymu v uších ještě dlouho potom, co se ďas propadl do samotného pekla.

V nejbližších dnech se začaly dít divné věci. Tony Dolohov nečekaně zdědil po svých ruských prapředcích obrovský majetek a jednoho černého havrana k tomu. Události nabraly rychlý spád, protože kdo má peníze, má i moc. Velice rychle se rozneslo, jakým obrovským bohatstvím Dolohov najednou oplývá a jakou má mezi smrtijedy velkou moc.

Krásná, ale nedostupná Styx – Tonyho tajná láska, kvůli které se upsal čertu – si rychle spočítala, že s tak mocným a bohatým mužem ji čeká bezstarostná budoucnost. Netrvalo dlouho a na jednom smrtijedském večírku ho sbalila. Nebo se nechala sbalit? To už je jedno, prostě se nastěhovala k němu a stala se jeho milenkou. Tony byl v sedmém nebi. Zahrnoval ji penězi, láskou a obdivem, hýčkal si ji jako v bavlnce a plnil každé její přání, které jí na očích viděl. Styx se mu za to na oplátku odměňovala, kdykoliv to na Tonyho přišlo, takže i několikrát za den. Užívala si s ním, hlavně však jeho bohatství a všichni byli spokojeni a žili si jako v pohádce. A žili by si tak snad až do smrti, kdyby…

…kdyby ďábel nebyl mazaný a lstivý.

Tony tupě zíral do prázdné sklenky a opilecky bloumal nad nespravedlností, světem i peklem vládnoucí. Hřbetem ruky si otřel slzu, která se mu vykutálela z koutku oka. Dolil si ohnivou whisky a převrátil ji do sebe. Nesrozumitelně něco zamumlal k poloprázdné láhvi skotské a mimoděk pohladil vybledlé znamení zla na levém předloktí, na které byl vždycky velice hrdý. Nepálilo už několik týdnů, doslova se ztrácelo. Nebylo ani divu. Tonyho moci si musel povšimnout i sám Pán zla a vycítil v něm konkurenci. Nesnesl, aby v jeho řadách byl někdo téměř tam mocný jako on a který by se ho jednou mohl pokusit svrhnout z trůnu. Proto svého věrného služebníka nemilosrdně propustil ze svých služeb a Tony přišel o práci…

Zakaleným zrakem pohlédl ke své posteli. Byla opuštěná a vystydlá. V očích se mu opět zalesklo a bodlo ho v hrudi. Tempo, které velice náročná Styx nasadila, nedokázal vydržet. Rozchod nenechal na sebe dlouho čekat. Poté, co mu Styx rozfofrovala všechny jeho peníze, neměla už žádný důvod, proč s ním dál zůstávat. Utekla mu s jakýmsi otrhaným, ale zato velice výkonným vlkodlakem. Při bouřlivém rozchodu Tonymu ještě vpálila do obličeje, že jako milenec nikdy nestál za nic.

Tonymu se zhroutil celý svět. V jednom okamžiku přišel úplně o vše, kvůli čemu se dobrovolně rozhodl trpět po smrti v pekle.

“Ďábel na mne udělal podraz s tím třetím přáním,” povzdechl si Tony nahlas. Otevřel už druhou láhev rumu a nalil z ní čilému havranovi do vyprázdněné misky. “O všechno jsem přišel… o práci, o moc, bohatství i lásku… jen ten pták, co hodně snese mi zbyl.“ Z oka mu vytryskla další slaná kapka. „Proč já si radši nevybral to království?”