Golux s Luciusem už měli dost prosluněné Francie a rozhodli se trochu se ochladit na severu. Vypravili se do Finska, země proslulé krásnou přírodou, metalovou pekelnou muzikou a příjemnými a podobně smýšlejícími lidmi, co se týká konzumace alkoholických nápojů. Jak to probíhalo?
Po přemístění do Helsinek (kdyby do toho náhodou rýpal nějaký mudla, vybavili se falešnými letenkami Lufthansy) se ubytovali v hotelu bez recepce, pouze na číselné kódy, a to z důvodů anonymity. Hned první večer se bohužel Lucius ožral jako prase, tudíž nebyl následující den schopen kamkoli s golux vyrazit, a proto ji svěřil do péče místního Smrtijeda Chrise. Což se mu šeredně vymstilo.
Hlavně proto, že bylo nádherné počasí. Chris vzal golux na výlet na jih od Helsinek, na svoji chatu na břehu zálivu.
Golux mohla cestou obdivovat nádhernou přírodu, tak trochu podobnou té české, svezla se na trajektu a v místním supermarketu přímo jásala nad sbírkou českých piv. Kam se hrabe Francie, prostě ve Finsku vědí, co je dobré. Chrisova chata byla nádherná, typicky finsky červená s bílými okenicemi. Chrisovi se zdálo, že je golux příliš rezervovaná (ona spíš byla pořád naštvaná na Luciuse), tak jí dal ochutnat místní finskou lékořicovou vodku, po které se trochu uvolnila, nebo spíš zapomněla na svoji zlost. Chris měl u chaty malý motorový člun, skvěle fungující, takže se nalodili, otevřeli si každý pivo a projeli se po vodě na další chatu k jinému místnímu Smrtijedovi, kde strávili příjemný čas popíjením piva, klábosením a nádherným výhledem na záliv. Na vedlejší pláži si udělali piknik a golux mohla ochutnat místní speciality jako sýr podobný tofu, zavařeninu z místních bobulí (název si bohužel nezapamatovala), černý tvrdý severský chleba a naprosto geniální sladko-kyselé naložené herinky, kterých spráskla celou sklenici, takže na Chrise nezbylo nic. Ale jemu to nevadilo, protože byl naproto okouzlen tím, jak golux chutná.
Po cestě zpět dali trochu průchod své smrtijedské podstatě, rozpoutali maličkou bouři, ale když pak uviděli na silnici převrácený strom a lidi, kteří se snažili zachovat průjezdnost vozovky, šli jim pomoci, aby se neprozradili. Což se jim, jako každý dobrý skutek, šeredně vymstilo, protože zmokli, ale když Chris vykládal golux před hotelem, už zase svítilo sluníčko. Lucius se už vyspal z opice, takže Chrisovi poděkoval a s poměrně velkou dávkou žárlivosti zaznamenal, že si to golux opravdu užila. Nicméně případné nemístné poznámky golux utla hned na začátku, když poznamenala, že kdyby se byl neožral, nemusel by teď žárlit.
Další den už chodili po Helsinkách spolu. Lucius se hodně snažil a tak ani neprotestoval, když mu golux předložila plán, co všechno chce vidět, a že toho bylo dost. Nechal se zatáhnout do dvou největších katedrál, na trh na nábřeží a smažené rybičky se zeleninou mu taky chutnaly. Jen se neubránil jedné malé Avadě, když mu drzý racek sebral jednu rybičku přímo s talíře. Golux se chtěla rozesmát, ale pak si to rozmyslela, protože Lucius byl opravdu v ráži. Jemu přece nikdo nebude krást jídlo přímo před nosem, že.
Odpoledne ho zatáhla ještě do jednoho speciálního kostela ve skále, který byl vybudován tak, že tam prostě hodili nálože, navrch dali prosklenou kopuli a hotovo. To se Luciusovi moc líbilo, jen podotkl, že se smrtijedskou pomocí by mohli ušetřit za výbušniny a bylo by to stejně krásné. Na goluxinu poznámku, že by se Smrtijedi určitě neudrželi a rozmetali ten kopec na cimprcampr, už nereagoval.
Když už měli chození dost, dali si pivo na jedné malé lodičce, kde hrála živá kapela. Ale nevydrželi tam dlouho, protože Luciusovi došel opalovací krém a sluníčko tak pražilo, že se bál, že by se spálil. Takže se šli podívat do místní tržnice, golux vyfotila losíka pro LOS a šli na večeři. Vylezli na věž jednoho hotelu, kde byla restaurace a krásný výhled na celé město, dali si vynikající jídlo a vynikající víno a strávili pohodový večer. A další den už se jen trochu prošli a odpoledne se přemístili zpět do Francie.
Celkově vzato to byl velmi příjemný výlet. Lucius neprudil, golux si to užila a to je přesně to, o co tu jde.
Sepsala golux pro Pentagram
Parádní článeček…i ty fotky mi tak něco připomínají…no, třeba se tady objeví i článek, kterak bystrozorka prověřovala jisté pohyby smrtijedů na severu…
Že by se zavedla tradice referování z dovolených a výletů? No vůbec bych se nezlobila!
Posílám pac a pusu Luciusovi! A golux samozřejmě téééž…
a to by mohlo:) aspon by bylo co číst hezkého:)
Jůůů, to je mi povědomý…. A ta marmeláda je myslím morušková ne? Mají ji i v Čechách v Ikee.
jj, morušová…jsem ji tam taky zahlídla na trzích…