Druhý díl a druhé shrnutí.

Harry Potter a tajemná komnata

Potter tráví prázdniny u svých mudlovských příbuzných, kteří ještě nerozdýchali, že je čaroděj, a po právu ho sekýrujou, jak se dá. Jednoho večera si pro něj přiletí lítacím autem Ron Weasley se svými dvěma brášky Georgem a Fredem, které jsme ochotni vzít na milost, protože provádějí ve škole všelijaká alotria a mají, na rozdíl od Ronalda, fištróna. Konec prázdnin stráví všichni v Doupěti u Weasleyových, kteří mají, jako všichni chudí, spoustu dětí, v tomto případě sedm zrzavých čistokrevných spratků. Všichni jedou do Londýna nakoupit učebnice a školní potřeby, a zde se při nákupu učebnic v prodejně Krucánky a Kaňoury setkávají s Luciusem Malfoyem. Potěr si jde náhodou (?) koupit učebnice zrovna v den, kdy tam podepisuje své knihy nový učitel obrany proti černé magii zlatovlasý Zlatoslav Lockhart (neboť Quirrel Voldemorta v hlavě samozřejmě nepřežil), navoněný nastrojený idiot, který neumí vyčarovat ani bouli na hlavě, ale všechny čarodějky po něm šílí, jak už to tak v životě bývá. Lockhart si samozřejmě nenechá ujít příležitost vyfotit se do Denního věštce se slavným Potěrem, který je znám jako Chlapec, který přežil, což pochopitelně zdravě naštve Draca Malfoye, který je čistokrevný, bohatý a poměrně inteligentní, i když rozmazlený (no ale to se časem vytříbí, neboť ho papínek drží zkrátka), zatímco Potter má v té scéně rozbité brýle, je celý ukoptěný a ušmudlaný, protože neumí používat Letax, což je transportní prášek na cestování krbem, a místo v Příčné ulici přistál idiot v Obrtlé mezi žebráky, protože neumí ani zřetelně říct “Příčná ulice”. Mezi Luciusem a starým Weaslym proběhne úžasná slovní přestřelka (ve filmu) a následně i strkanice (v knize), ve které je dobře vidět rozdíl mezi bohatým aristokratem na úrovni a omezeným a poctivým chudým státním zaměstnancem.

Neschopnému Potěrovi samozřejmě ujede bradavický expres, takže Ronalda nenapadne nic lepšího než ukrást tatouškovi lítací auto, které samozřejmě po příletu do Bradavic rozmlátí, protože neumí řídit a přistane s ním rovnou do vrby mlátičky (úžasný strom, stálo by za to mít ho na parcele. Kdo se dostane do jeho blízkosti, není si jist životem ani majetkem, stejně jako když zasedá Parlament).
No ale už jsme zpět ve škole. Snape samozřejmě jako jediný kantor není z Potěra na větvi a je jasně vidět, že Potěr si neumí uvařit ani čaj, natož nějaký lektvar. Kdyby nebylo šprtky Hermiony, nebyl by schopen napsat jediný domácí úkol. Zápletka tohoto dílu spočívá v tom, že Potter slyší hlasy. My bychom řekli, že je magor, a měli bychom pravdu, ale v tomto případě jsou ty hlasy skutečné a slyšet je může jenom on, protože umí mluvit hadí řečí, kteroužto schopnost mu nevědomky předal Voldemort, když se ho pokoušel zabít (kdyby to věděl, vsadím se, že by si radši usekl ruku). Navíc se po chodbách objevují zkamenělí spolužáci a jsou různé náznaky, že jakási Tajemná komnata je znovu otevřena a že všichni nečistí mudlovští šmejdi dojdou zasloužené odplaty. Potěr, jak je jeho zvykem, pátrá na vlastní pěst, protože trpí přehnaným sebevědomím a pocitem, že se mu nemůže nic stát. V umyvárce najde knihu s práznými stránkami a místo, aby ji jako rozumný chlapec nechal ležet, začne do ní parchant čmárat a tak se spojí s chlapcem, který se jmenuje Tom Rojvol Riddle, což je Voldemort zamlada, ale Potěra to samozřejmě ani nenapadne. Situace ve škole už je neúnosná a tak Lucius dosáhne toho, že je starý senil Brumbál odvolán z ředitelské funkce.

Děj je dost spletitý, ale nakonec se Potěrovi a Ronaldovi podaří objevit vchod do tajemné komnaty, a to v předmětné umyvárce – jelikož je nepoužívaná, muselo to tam příšerně smrdět. Nicméně Potěr je prase, tak mu to nevadí a vleze tam. Nakonec se dostane do sálu, kde se setká s oživlým Voldemortem v podobě Toma Riddlea (mimochodem moc pěkný hoch) a bojuje s baziliškem, který se po nocích promenádoval ve vodovodních trubkách a jehož hadí hlas Potěr slyšel. Jak známo, kdo se podívá baziliškovi do očí, zemře, ale jelikož ho všechny oběti viděly jen zprostředkovaně (odraz v zrcátku, přes foťák nebo vodní hladinu), jenom zkameněly. Potěr si sice vytáhne z Moudrého klobouku meč Godrika Nebelvíra, ale místo toho, aby zůstal nohama pevně na zemi, leze po stěnách, kde se nemůže ani pořádně držet, a dokonce (!) šlape svýma nečistýma nohama Salazarovi Zmijozelovi po hlavě. Nakonec boj končí naprosto nespravedlivě vítězstvím Potěra, a to jenom proto, že mu přiletí na pomoc Brumbálův Fénix, který mu přinese klobouk (a tím i meč), vyklove chudáčkovi baziliškovi oči a nakonec zahojí Potěrovi zranění, když se jako správné nemehlo nechá od baziliška kousnout. Voldemorta zničí Potěr tak, že zabodne otrávený baziliškův zub do toho prázdného deníku (který mimochodem uvedl na scénu Lucius, protože ho v Krucánkách přistrčil do smradlavého otlučeného kotlíku přiblblé Ginny, další členky Weasleyovic cirkusu). Jak se později dozvíme, deník byl jeden z Voldemortových viteálů, předmětů, které mu zajišťují nesmrtelnost tak, že do nich umisťuje kousíčky své duše. A jakpak se taková duše rozpoltí? Jak jinak, milé děti, než pěknou vraždičkou. Takže Potěr opět slavně vítězí, je oceněn a odměněn, a to hlavně za zásluhy druhých, že. Brumbál opět dosedne na ředitelské křeslo a z Luciuse udělají idiota. Navíc Voldemort pěkně zuřil, když zjistil, že Lucius strčil jeho viteál té zrzavé pihovaté holce do kotlíku (hergot, to zní dobře…) a tím mu umožnil, aby ho Potěr zničil.

Je mi líto, že v tomto stručném přehledu zaniká spousta dalších postav, jako třeba spolužák Neville Longbottom, který je ještě větší idiot než Potter, což je naprosto neuvěřitelné, a jeho boje se Severusem Snapem, ze kterého má panickou hrůzu a v každé hodině lektvarů udělá nějaký průšvih. Nebo že nemohu blíže rozvinout postavu Zlatoslava, jehož úsloví „Jak ten čas letí, když se člověk dobře baví“ v jistých kruzích již zlidovělo. Tento památný výrok pronese Lockhart asi po čtyřech nebo pěti hodinách Harryho školního trestu, jež spočíval v tom, že Harry pomáhal podepisovat Zlatoslavovi fotografie a odpovídat na milostné dopisy jeho fanynek. Zcela také zanikne úžasná scéna, kdy se Zlatoslav pustí do demonstrovaného souboje se Severusem, aby předvedl, jak se bránit proti černé magii, a Severus ho nepřekonatelně elegantním „Expelliarmus!“ srazí na záda.!

Sepsala golux v roce 2008