Harry Potter a Ohnivý pohár

Čtvrtý díl se jmenuje Harry Potter a Ohnivý pohár. Tento rok se v Bradavicích odehraje turnaj tří kouzelnických škol, protože Bradavice samy jsou pochopitelně dost malé, aby do nich chodili všichni kouzelničtí spratci. Zástupci školy Krásnohůlky mluví frrrrrancouzsky a přijedou ve velkém kočáru s madame Maxime, jejíž celkové fyzické vzezření je zcela v souladu s heslem Nomen omen. Je to totiž taky poloobryně a s Hagridem si pochopitelně padnou do oka. Jako ředitel tajemné školy v Kruvalu přijíždí Igor Karkarov, Smrtijed (to je ten, co hraje v té reklamě na ČokoPims – hledám něco, co mě skutečně potěší ). Ještě před začátkem školního roku se odehraje finále mistrovství světa ve famfrpálu mezi Irskem a Bulharskem. Starý Weasley bere s sebou pochopitelně celou rodinu, protože jako zaměstnanci ministerstva mu je nějak levně opatřil nějaký známý, protože kdyby je měl zaplatit, musel by prodat barák i když, jak velice vtipně poznamenal Lucius – „za tu barabiznu by ani tolik nedostal“. A zase je Lucius diskriminovaný, že musí sedět na tribuně s Potěrem a zrzavým cirkusem, i když on si svoje lístky na nejlepších místech (jak jinak) pochopitelně zaplatil, a ještě přispěl na nemocnici U svatého Munga, protože si to, na rozdíl od Weasleyho, může dovolit, a Potěr se, vyžírka, samozřejmě nechá pozvat a neplatí nic, i když zdědil po rodičích majlant.

Ale zpět do Bradavic. Kouzelný pohár vybere z každé školy jednoho zástupce, který bude soutěžit v turnaji. Čtvrtý je – nečekán nezván – samozřejmě Potěr, jehož jméno vylétlo jako čtvrté z poháru. Maxime i Karkarov se samozřejmě brání, že je nespravedlivé, aby Bradavice měly dva soutěžící, ale Brumbál na Potěra drží, a tak si to prosadí, i když spratkovi ještě nebylo sedmnáct, což je podmínka. Všichni jsou na Potěra zdravě naštvaní, a nejvíc Severus, ale přes Brumbála prostě vlak nejede (škoda, byl by to pěkný pohled). První úkol je boj s drakem, což se Potěr samozřejmě nemá dozvědět, ale Hagrid ho vezme do Zakázaného lesa, kde jsou draci schovaní, a prozradí mu to, takže má čas se připravit. Je jedině spravedlivé, že to Karkarov i Maxime vyčmuchají taky. Úkolem je sebrat drakovi zlaté vejce, což se povede všem, a Potěrovi jen díky tomu, že si přivolá koště a náhodou z něj nespadne. Vejce jim má pomoci připravit se na druhý úkol, ale Potěr se na to samozřejmě vykvajzne a nechá to na poslední chvíli. A zase mu někdo pomůže, a to jeho spoluhráč z Bradavic Cedrik, který mu poradí, jak vejce otevřít. Potěr se dozví, že má zachránit někoho z jezera, které leží u bradavické školy, jenže je idiot, takže vůbec nepřijde na to, jak to má udělat a nebýt domácího skřítka Dobbyho, který je Potěrovi Merlin ví proč vděčný, že ho sebral Malfoyovi, stál by u jezera jako blbec a nejspíš by se utopil. Dobby mu ale na poslední chvíli – tj. asi deset minut před soutěží – podstrčí žaberník, který mu umožní dýchat pod vodou, a tak Potěr najde všechna čtyři děcka (každý soutěžící má zachránit jednoho) přivázané u kůlů v říši jezerních lidí. Ale samozřejmě ne aby chytl toho svého a plaval do pryč. Zase na něj sednou záchranářské pudy nebo spíš touha po slávě, a snaží se zachránit všechny a přitom se strašně zdrží a žaberník přestane působit a ten blb se stejně málem utopí. Patřilo by mu to po zásluze, ale samozřejmě dostane nejvíc bodů, protože se zachoval šlechetně (sic!).

Třetí úkol je projít bludištěm k Poháru. V bludišti jsou samozřejmě nastraženy různé obludky a příšerky a nejlepší je, že existují různé skvělé a nedostižné kletby, jako například Imperius, kdy dotyčný postižený neví, co dělá, a dělá to, co mu někdo přikáže. Takže se fakt chvílemi neví, kdo je příčetný a kdo ne (u Potěra je to jednoznačné, ten není příčetný nikdy). Potěr v bludišti samozřejmě kdekomu zachraňuje život a dorazí k poháru zároveň s Cedrikem a nenapadne ho nic lepšího, než aby pohár chytli společně. Co ale neví je, že letošní učitel obrany proti černé magii, bystrozor Pošuk Moody, je ve skutečnosti Smrtijed Barty Skrk, který pomáhá Volemortovi v jeho bohulibém plánu konečně se Potěra zbavit, a že celý díl úspěšně –jak jinak – všechno zařizuje tak, aby Potěr prošel turnajem bez úhony. Zase vidíte, děti, že Potěrovi musí pořád někdo stát za zadkem. Z poháru udělal Barty přenášedlo, které Potěra a Cedrika zanese na hřbitov, kde je pohřben starý Riddle, Voldemortův otec, a kde má konečně Potěr dojít zasloužené odplaty a zemřít. Tady totiž vstupuje na scénu Pán zla Voldemort, který se opět zhmotní do svého těla a první co udělá je, že zabije Cedrika. Ve filmu je Voldemort skutečně impozantní, hubený v černém plášti, má takový hadí kukuč (mimochodem jeho domácí mazlíček je hadice Nagini – tedy ne jako hadice od pračky, ale samice od hada). Nechybí ani Červíček, s kterým jsme se seznámili v minulém díle a který si dobrovolně (z donucení) usekne ruku, aby pomohl svému pánu ke vzkříšení (pořád lepší být bez ruky než být mrtvý, že?) Další ingredience potřebné k reinkarnaci Pána zla je popel z hrobu starého Riddlea, Voldemortova otce, a krev nepřítele, tj. Potěra, který leží na náhrobku a kvičí jako píchlé prase. Kolem Voldemorta se shromáždí jeho věrní Smrtijedi v čele s Luciusem a když proběhne obvyklý rituál vzývání Pána, děkování věrným a zastrašování a vyhrožování odpadlíkům, chce Voldemort Potěra konečně zabít, ale opět se mu to nepodaří, protože Potěr v hrůze kličkuje mezi náhrobky jako zajíc a Pán je bohužel ještě příliš sláb, než aby ho trefil. Nakonec se Potěrovi podaří popadnout mrtvého Cedrika a pohár a přenese se zpátky do Bradavic, kde mu samozřejmě nikdo nevěří (kromě Brumbála a jeho kamarádíčků), všichni si myslí, že Cedrika zabil on a nad jeho zmateným blábolením o tom, že Voldemort se vrátil, mávají rukou. No ale milé děti, my víme, že Pán zla je konečně zpět v celé své kráse a můžeme se těšit, že jim to v příštím díle konečně nandá.

Sepsala golux v roce 2008.