Mám z vás radost! Jen tak dál! – A vy, čtenáři, si vemte z dnešních grafomanů příklad!

Zmrzlina lásky škádlivé
Gleti

Probudila ho rána. Ale né! Zaúpěl v duchu.

Několik dní za sebou se Harrymu zdály intenzívní, živé sny. Nebyly o mučení a Voldemortovi, ale o sexu. O divokém, vášnivém sexu. Ten dnešní mohl být zvlášť vydařený.

Ležel na zádech připoutaný k pelesti postele. Oči zavázané. Omezení jednoho smyslu, zbystřilo druhé. Dvojnásobně vnímal chlad na nahém těle, cítil blízkost svého mučitele, který mu pobaveně oznámil: „Dnes mám pro tebe připravené něco speciálního.“ A přiložil k Harryho bradavce ledový předmět. „Víš,  mudlovské nanuky jsou skvělé,“ sdělil mu po chvilce dráždění. Patrně si sám musel pochutnat na zmrzlině, protože studeným jazykem sál a olizoval jeho bradavky. Mírný chlad tlumil sladkou bolest provázející obvyklé dráždění bradavek a zvyšoval rozkoš.

Postupně se ta neustále se zmrzlinou ochlazující ústa stěhovala přes břicho k jeho penisu. Budu celý umatlaný, blesklo Harrymu hlavou skrz závoj vzrušení. V okamžiku, kdy studený jazyk pohladil jeho žalud, ztratil poslední zbytek rozumu. Proto až na poslední chvíli zaznamenal neobvyklý průnik do svého konečníku. ´Ty perverzáku! ´sténal, zatímco dotyčný zasouval ledový nanuk dovnitř. „Máme jahodový lubrikant,“ smál se trapič.

PRÁSK!!! Neville, který cestou na záchod zakopl a smetl věci z nočního stolku, ho vytrhl ze snu. „Harry, co to máš na sobě!“ zděšeně vykřikl nešika.  Opravdu, celé jeho břicho bylo pokryto růžovými ornamenty. Také cítil, jak mu ze zadku vytéká podezřelá tekutina. Chlapec vystartoval do sprch. Tohle přehnal, zlobil se na svého milence.
Později, když šel s přáteli na snídani, zkřížili jim cestu zmijozelští, Malfoy a Zabini. Ten se na Harryho šibalsky ušklíbl. „Copak, Pottere, špatné sny? Měl bys něco s těmi kruhy pod očima.“ A vykouzlil jahodový nanuk, přitom nenápadně podstrčil nebelvírovi vzkaz: Večer v komnatě nejvyšší potřeby, dokončíme to.

 

CARTE D´OR
Neferet

Slunce svítí, ptáci zpívají a moře nádherně chladí.
Ne! Stop! Zpět.
Slunce pálí jak sviňa, ptáci řvou jako by chtěli probudit mrtvý a moře má teplotu čerstvě uvařené kávy. Jen ta vůně chybí.

…

„Rychle! Hněte sebou, vy bando líná, Pán zla čeká,“ vrčel na skupinku Smrtijedů, které dostal na povel, aby získali něco delikátního, jak řekl sám Pán zla.
Sklouzl pohledem na bednu, kterou jeden z nich opatrně nesl. Divně vrčela a chvěla se. Všichni byli přesvědčeni o tom, že je to důmyslné zařízení hromadného ničení.

…

Překulil se ze zad na břicho a hlavu si podepřel rukama. Rovnoměrné opálení je základ, který se nesmí zanedbat. Zavrčel, když mu po tváři sjel proužek potu.
„Kde sakra jsou?“ vrčel muž otíraje si pot z čela. „Je si tak poslat pro smrt…“

…

Objevili se na pláži.
To už samo již bylo překvapením, ale předkládali, že se Pán zla rozhodl zpestřit si den jednou malou vraždou prosluněnou sluncem.
„Luciusi!“ potlačil trhnutí, když se ozval jeho Mistr a otočil se po hlase, v tu chvíli děkujíc svému otci za dobré vychování. Pohled mu padl na Pána zla rozvaleného na pláži, opalujícího se.
„Pane! Jste…,“ vrhl se k němu doufaje, že je zraněn. Doufaje, že se jeho zrak milí. Ale rázné „Nebuď hlupák,“ ho zarazilos místě.
Nechápal.
Jen sledoval svého Pána, jak se vrhá na bednu, kterou před něj jeho věrní položili na důkaz svého úspěchu. Sledoval, jak strhává víko a chystá se strčit dovnitř ruku. Už ho chtěl zastavit, ale na poslední chvíli se zastavil.
„Tak dokonalá, tak úchvatná…,“ mumlal si jejich Mistr, zatímco nořil ruku do záhadné krabice. „Nenávidím mudly, Luciusi, jsou tak slabomyslní, když něco takového nechají bez dozoru,“ svěřil se Pán zla stále více zmatenějším Smrtijedům.
„Ano, Pane, to jsou. Byla to úplná hračka. Nikdo to…,“ spustil Lucius Malfoy zatímco sledoval, jak Pán zlá vyndává ruce z bedny a zřejmě má něco v dlaních. „… nehlídal,“ vydechl, vědouce, proč tomu tak bylo.
„Čokoládová!“ vykřikl lord Voldemort. „Má nejoblíbenější.“
Kdo by taky hlídal obyčejnou zmrzlinu…

 

 

Slasti ve Slastech
Manori

Saténové pokrývky zašustily.

Nahá kůže se sklouzla po hladké látce. Přetočila se na záda, aby se k němu lépe dostala. Uchopila jej do prstů a nedočkavě olízla. Tak sladký a přitom v ní probouzel ty nejtemnější pudy! Madonna Mia! Zachvěla se blahem, chlad jí už několik desetiletí nevadil. Znovu si jej strčila do úst, lačně sála, slastně převalovala na jazyku. Zklamaně si povzdychla, když bylo po všem, z prstů si slízala i ty poslední kapičky tekutiny. Trochu se lepila, ale to jí pro tentokrát nevadilo.

Zvedla se z postele a chvíli zamyšleně stála před zrcadlem. Spokojeně si prohlížela odraz, dlouhé tmavě hnědé vlasy, temně hnědé oči…bella donna… to co viděla ji uspokojovalo a přesto…pohled těch očí říkal, že by chtěla ještě…Usmála se a mezi rty probleskly ostré bílé zuby. Sáhla po županu a za chvíli za ní zaklaply dveře. Z dálky k ní zákulisím dolehl potlesk. Výborně, všichni byli na děkovačce na jevišti.

Naposledy se rozhlédne po chodbě a opře se do dveří se jménem Aubreyho. Třeba nepozná, že mu chybí další kelímek zmrzliny. A když jo, tak se půjde schovat k Jean-Claudeovi.

(Varování: Skrytá reklama na nejmenované výrobky madam yohannky)

 

Mám na teba chuť…
Beatrix
(Věnováno Ty-víš-komu)

„Mch…“
Tiše vzdychla s přespokojeným pohledem na objekt své touhy.
Tak velký!
Tak dokonale tvarovaný!
Tak hebký!
„Miluju…“
Mroukla chtivě s přivřenýma očima a důkladně přejela jazykem po celé jeho délce.
„Mmm…“
Další spokojený povzdech se vydral z jejích rtů, které se zvlnily do nezbedného úsměvu.
Její záměr byl jasný…
Dopřála si ještě pár sekund, aby si mohla vychutnat tu nádhernou scenerii, přejela rty přes jeho špičku a vzala ho celý do úst.
Co nejvíc.
Jak jen to šlo.
Se zavřenýma očima si vychutnávala jeho chuť, mazlila se s ním rty a jazykem, jemně ho osávala a vychutnávala si jeho chuť.
Ani kapka na zmar.
Krémový.
Osvěžující.
Perfektní.
Nikdy se ho nemohla pořádně nabažit.
Když ho měla před sebou, byla nenasytná.
Chtěla ho každý den, někdy i dvakrát.
Nedokázala si bez něj představit své relaxační chvilky.
Pokaždé si ho skovávala v mražáku…
Twister…
Sladká láska jejího života.

 

Miniaplikace